Klubweb.cz - profesionální internetové stránky pro váš sportovní klub Pro řízení oddílu doporučujeme Klubový informační systém. | Provozuje eSports.cz, s.r.o.

Rozhovor s Klárou Marečkovou

14.06.2021 | Pamela Therese Effangová

S rozhovory jsme v půlce! Dnes si vás připustila k tělu Klára Marečková a její výřečnost by vás měla zabavit až do dalšího týdne, kdy vás znovu potěšíme rozhovorem s lvicí podepsanou pod letošním stříbrným úspěchem.

 

1) Jako jediná z lvic jsi i matka na plný úvazek, jak moc náročné je skloubit profi kariéru s péčí o dítě? 

 

Popravdě jsem po porodu ani nepřemýšlela o návratu k basketbalu. Brala jsem to jako hotovou věc, že na basket nebude prostor, čas a s prckem ani energie. Není totiž moc hráček, které mají děti a zároveň ještě hrají na profesionální úrovni. Možná proto jsem to přijala jako „fakt“, že s dítětem je konec a dál to neřešila.

Pamatuji si, jak jsem přišla jako divák na domácí zápas Hradeckých lvic. Trenérka si mě po zápase zavolala do kanceláře a ptala se mě, jak jsem na tom, jestli bych neuvažovala o návratu. Řešili zrovna pár souběžných zranění v týmu a potřebovali co nejdřív hráčku na post pivota. Byla jsem hodně překvapená, seděla tam se svými 15-ti kilogramy navíc, ještě mi ani neuplynulo šestinedělí:-D …ale řekla jsem si  "proč ne, aspoň vyběhám poporodní kila a budu dřív fit“ :-) Hlavně pro mě byla velká motivace dostat se do kolektivu a neřešit jen mateřské záležitosti, takže tím jsem se dostala rychle zpátky do reálného života.

Hned po šestinedělí jsem přišla na trénink, začátky teda byly krušný, protože jsem přišla do rozjetého vlaku uprostřed sezony. Nakonec jsem byla vděčná, že vše nabralo správný směr. Ten rok jsem si ještě hodně zahrála a dostala se zpět. To mě přimělo i dál k pokračování hráčské kariéry, protože jsem zjistila, že dítě v tomto ohledu není překážka. Jen to chce vůli, time-management a pomoc rodiny a přátel, bez kterých by se to zvládnout nedalo. Zároveň v HK jsme všichni jako jedna rodina, pomáhají spoluhráčky, trenérka i pan Volejník…občas jsem Vikiho musela vzít na trénink a zvládl to tam s námi :-) Posilovna na Sokole je jeho druhý pokojíček :-D

Náročné to tedy občas je, nejnáročnější byl asi první rok, kdy jsem se učila to, jaké to je být matkou a zároveň skloubit sportovní radosti a povinnosti. Ale když se chce a je to váš cíl a sen, tak se dá vše zrealizovat.

Přijde mi, že hodně z nás odsouvá „dítě“ po konci kariéry, chtějí si zahrát „ještě rok“ a „ještě poslední rok“, protože to berou tak, že po dítěti není návratu. Když se na to podívám zpětně, klidně bych Vikouše měla dřív, protože návrat reálný je. Chodím si na tréninky psychicky odpočinout, baví mě víc a místo toho abych na tréninkách energii ztrácela, tak ji ba naopak nabírám a mám ji pak pro něj.

 

 

2) Celou kariéru hraješ za lvice, ale jako základní pilíř A-týmu žen jsi měla jistě mnoho nabídek, žádná Tě nikdy nezvyklala?

 

Přišla jsem do Hradce Králové v 16-ti letech a je pravda, že jsem se doteď nepohnula jinam. Párkrát mi konkurenční nabídka přišla, ale mé rozhodnutí bylo vždy pro Hradec. Byla jsem tu nějaký čas vázaná školou, kterou jsem měla ambice dostudovat a neodsouvat ji. Našla jsem si v jeden čas k basketbalu časově flexibilní práci a zvládala jsem skloubit vše dohromady. Přišlo mi škoda vzdávat se spokojeného života a nemělo pro mě význam chodit jinam, když jsem neměla jediný podnět k tomu být nespokojená. Na Sokole panuje rodinné zázemí a soudržnost týmu byla vždy hodně silná.

Samozřejmě, že občas člověk přemýšlí, jaké to je asi jinde, v jiném klubu a zda by si neměl zkusit něco jiného. Také o zahraničí jsem přemýšlela tak, že bych se naučila třeba cizí jazyk. Ale má to své pro i proti. Kdo jde do zahraničí, tak tam jde většinou sám do cizí země, mezi nové lidi a buduje si nový život. Já jsem asi domácí typ a mám ráda to, co jsem si vybudovala - přátele, rodinu a zázemí. Takže v tomto směru nelituji a vím, že jsem se rozhodla správně. Hradec je pro mě srdcová záležitost. 

 

3) Ráda čteš, jakou knihu bys hradeckým fanouškům?

 

Knihy mám ráda z toho důvodu, že z každé přečtené knihy si byť sebemenší myšlenku nebo větu odnesu. Čtu všechno možné, na co mám zrovna chuť a náladu. Většinou se ptám a nechávám si knihy doporučovat, protože nechci ztrácet čas knihou, která by mě nebavila. Takže u knih a filmů to mám trošku specifické v tom, že pokud mě nezaujmou v počátku, mám problém pokračovat dál. Některé knihy nedočtu, filmy nedokoukám….Nejsem ani moc umělecky zaměřená, tudíž neřeším moc styl psaní, kdo je autorem nebo jaká to je literární tvorba. Pro mě mají knihy racionální směr a očekávám od nich, aby mi něco přinesly:-)

Většinou čtu knihy podle skutečných příběhů, nebo vzdělávací knihy. Baví mě hodně tématika financí, investic, ekonomika. 

Kniha, která mě v životě asi nejvíc ovlivnila, byla v mých 21 letech „Bohatý táta, chudý táta“ od Kiyosakiho. Nevím, zda přinese něco vzdělaným a starším čtenářům, ale pro mě to byla v té době velmi hodnotná kniha, která mi přinesla jiný pohled na svět a vlastně pro mě byla odrazovým můstkem života.

 

 

4) Pro lvice sis v průběhu sezóny připravila moc zajímavou prezentaci o finanční gramotnosti, je šíření vzdělanosti na toto téma novým směrem, kterým se budou ubírat Tvé kroky po kariéře?

 

Už dlouho tíhnu k matice, ekonomice, účetnictví… ráda si o tom čtu a vzdělávám se v tom. Holky ví, že se o tyto věci zajímám, tak se mě občas někdo na něco zeptá nebo chce s něčím pomoci. Je těžké se ve studentských letech zorientovat v povinnostech OSVČ, protože kdo se o to nezajímá, je to pro něj džungle. Vesměs nikde ve školách se to neprobírá a je to pak taková škola života. Napadlo mě proto, že bych jim mohla předat ucelené informace, aby pochopily, jak celý systém funguje, tak jsem jim připravila prezentaci týkající se daní, sociálky a zdrávky. Celkově jaké jsou povinnosti OSVČ - což my jako profesionální sportovci jsme. Účast byla dobrovolná a byla velká, až jsem z toho byla nervózní :-D Celkově vše co se týká peněz nebo investic je pro mě zajímavé a určitě tímto směrem budu pokračovat :-)

 

5) Tvůj Viky je pohybově obrovsky nadaný (po mamince a po tatínkovi :-) ) roste z něj po mamince baskeťák nebo po tatínkovi fotbalista nebo bude moci zkusit něco úplně jiného?

 

Je to pravda, pohybový talent  v sobě má, tak uvidíme, jestli mu vydrží. Ke sportu ho nijak nenutíme  a on ho vyhledává možná víc, než stačí naše energie :-D 

Basket nebo fotbal, těžko říct. Hodně se to přelévá podle toho s kým v tu chvíli je…samozřejmě já s ním hraju basket, táta fotbal. Pak tu máme ještě dědečka hokejistu, tak uvidíme, co ho chytne :-) Určitě ale už teď víme, že to nebude plavec. Pravidelně s ním chodím na plaváčka a voda ho moc nenadchla… možná to má po mě, já mám největší hrůzu z hloubky ve vodě :-D 

 

6) Co se chystáš dělat v létě? Kam vyrazíš?

V létě mám perný program, protože se snažím dohnat vše, co se v sezóně nestíhá. Každý rok se snažím jet alespoň jednou k moři. Pak pořádám třetí ročník dámské jízdy u nás na chatě, máme víkend bez dětí, pak s dětmi. Letos nás čeká možná 11malých prcků, což bude hodně veselé… Taky bych chtěla zvládnout Ferraty v Rakousku, ale to je ještě otevřené.

 

7) Vymysli otázku pro jinou hradeckou lvici

 

Otázka pro Vlčka: (Natálie Vlčkové, pozn.aut.)

Nikdy jsem Tě neviděla oblečenou ve výraznější barvě. Jak vypadá tvůj šatník? Co nejraději nosíš a naopak v čem se necítíš moc dobře?

 

Otázka od Vlčka:

Považuji se trošku za prznitele receptů, protože ho nikdy nedodržím a snažím se ho vylepšit. Bohužel moje vylepšení nedopadají moc dobře. A nikdy se nepoučím :-D Taky mám v jídlech podpis, všude najdete buď kokos, oregano nebo kari. To sypu vážně ráda… Teď naposledy jsem pekla holkám míša řezy a musela jsem se hodně držet, aby ta čokoláda nebyla ještě posypaná kokosem. 

Od mamky jsem dostala „pomalý hrnec“, ten vaří za mě a vaří moc dobře. Škoda, že jsem ho neobjevila dřív. Večer tam naházíte cokoli a ráno máte navařeno. 

No a nejlepší bych řekla, že umím lasagne. Akorát je nevařím moc ráda, protože to je práce tak na půl dne. 

 

 

 

8) S kým z týmu lvic si nejvíc rozumíš a proč?

 

Nejvíc v týmu se bavím s Vojtí #14 a Andy #15. S Andy mame dlouhodobý přátelský vztah už od 17 let a prožily jsme toho spolu opravdu hodně i mimo basket. Procestovaly jsme spolu mnoho zemí, prožily povedené i nepovedené party, obrečely první větší lásky... Občas to bývá, že přátelství v týmu pomine, když se přestaneme stýkat na trénincích. Ačkoli odešla na pár let do Trutnova, přátelství vydrželo a ještě se ráda za mnou vrátila do HK a zas hrajeme spolu?

Vojtí přišla před třemi lety a jelikož nemám moc ráda nové lidi, tak jsme se zezačátku vůbec nebavily. Pak jsem ji poznala, co je za člověka a hodně jsme si lidsky sedly. Pravidelně spolu chodíme do posilovny, protože mě moc nebaví posilovat samotnou a Vojtí je jako můj „head coach“ na posilovací tréninky. Máme spoustu věcí, co nás spojují, a já věřím, že naše přátelství zůstane i mimo basket jako doposud.

 

9) Jak hodnotíš letošní sezónu?

 

Za úspěch, který jsme si vybojovaly, jsem moc ráda a cením si ho. Letos to byl hlavně kolektivní výkon. Když se nedařilo jedné, převzala to druhá. Máme silného týmového ducha a umíme zabrat za jeden provaz, což ne všechny týmy mají. Hlavně je znát na výkonu i nálada v týmu. Tu jsme se snažili udržovat na výbornou. Nemáme mezi sebou problémy, dokážeme si věci říci narovinu. 

Avšak sezóna bez diváku je smutná. Přeci jen, hrajeme basket, protože baví nás a baví i diváky. Jsme na hřišti i kvůli nim a bojujeme společně za jeden cíl. Mrzí mě, že nemůžeme sdílet emoce, nemůžeme po zápase s kamarády, rodiči, fanoušky na pivo... Jak se říká “sdílená radost je dvounásobná radost” a myslím, že se všichni těší na to, až se vše vrátí do starých kolejí a nebudeme hrát v tichosti.

 

 

 

10) Otázka od fanoušků: Kde nejraději kupuješ basketbalové boty a proč?

 

Když jsem byla mladší, řešila jsem u bot hlavně design :-D teď už jsem starší, rozumná a vím, že jde hlavně o pohodlí a aby splnily moje nároky. Takže můj nákup bot je nudný, protože se ptám všech, co vyhovuje jim nebo kupuju to, co se nejvíc prodává. Boty na basket musí splnit hodně požadavků a tím mi na trhu moc bot na výběr nezbyde. Je to jedna z mála věcí, které si jezdím vybírat do kamenných prodejen, kde si je mohu vyzkoušet. Pokud mám říci konkrétně, tak za mě vede basket-obchod v Praze - Holešovice.

 

Očima trenérky:

Rózu trénuju nejdéle ze všech hráček týmu. Přišla do Hradce v 16 letech a od té doby (s výjimkou 2 let, kdy byla dříve v ženách než já) ji mám na starost, včetně několika let v kadetské a juniorské reprezentaci.

Od začátku můžu říct, že je to vzácný typ hráčky, žádné manýry a vždy tvrdě trénující holka. A nějaký náznak namyšlenosti u ní neuvidíte. Ona i teď je schopna se omlouvat, že se jí něco nepovedlo. Nebudu rozebírat její basketbalové schopnosti, ty každý vidí, za ni mluví na hřišti také statistiky a to, že byla letos nejlépe doskakující hráčkou ŽBL.

 

 
Utkání
Ženy | Úterý 13.04.2021, 16:30
2. kolo
Hradecké lvice - USK Praha
 
Ženy | Pátek 16.04.2021, 17:00
3. kolo
USK Praha - Hradecké lvice
 
Aktuální články
Rozhovor s Miroslavem Beránkem

Tento týden přinášíme otázky pro Míru, jak jinak než na míru. Náš fyzioterapeut je nedílnou součástí týmu a i díky jeho práci...

 
Rozhovor s Pamelou Therese Effangovou

Máte pocit, že jste na konci soupisky? To sice jste, ale nevěšte hlavu, rozhovory ještě nekončí, takže zase za týden s otázkami na...

 
Rozhovor s Alžbětou Levínskou

Tak a máme tu předposlední rozhovor s hráčkou, uteklo to rychle, že? No stejně tak rychle utíkají prázdniny, takže brzy se uvidíme...

 
Rozhovor s Lucií Bolardtovou
 
Rozhovor s Andreou Klaudovou
 
Rozhovor s Klárou Vojtíkovou
 
Rozhovor s Kristýnou Čuperkovou
 
Rozhovor s Michaelou Matuškovou
 
Rozhovor s Karolínou Šotolovou
 
Rozhovor s Natálií Vlčkovou
 
 
Copyright © Hradeckelvice.cz RSS